Svoboda není stav, kdy si můžu dělat to, co chci. Toto si myslí mnoho lidí, ale pravá svoboda je úplně něco jiného.
Pravá svoboda je, že mám možnost volby. Pokud je člověk bez vztahu s Bohem, je úplně nesvobodný, protože je v zajetí hříchu. Může se opakovaně rozhodovat, snažit a usilovat o to, aby nehřešil, ale nepodaří se to, jelikož hřích je silnější než člověk a vždy člověka přemůže. když člověk zvítězí nad hříchem v jedné oblasti, tak ho hřích dostane v jiné oblasti života.
Pravá svoboda přichází do života člověka až s tím, že se obrátí k Bohu, protože první věc, kterou člověk od Boha dostane je svoboda od hříchu nebo - li možnost nehřešit. Bůh dává člověku svobodu se rozhodnout - budu hřešit nebo nebudu. Nevěřící člověk musí hřešit ať chce či nechce. Ten žádnou svobodu nemá.
Pokud si člověk myslí, že svoboda je v tom, že si může dělat to, co chce, tak ano, ale pouze v rámci hříšného života. Tato "svoboda" znamená, že mohu hřešit tímto hříchem nebo jiným hříchem, ale nemohu nehřešit. Takže jestli není možnost nehřešit, tak není žádná svoboda. Je to pořád jen otroctví hříchu a je jedno jakými hříchy nebo v jaké intenzitě jim člověk podléhá.
Svoboda přichází od Boha a čím více slobody člověk od Boha získá, tím více svobody může dát lidem kolem sebe. Nejsvobodnější lidé jsou ti, kteří nemusí hřešit a nehřeší. Čím více svobody člověk má, tím více ji dá.