Dnes je taková doba, že mnoho lidí se považují za křesťany, i když ve světle Bible vůbec žádnými křesťany nejsou. Křesťan není ten, kdo říká, že věří v Boha. V Boha věří i ďábel a démoni. Křesťan není ani ten, kdo chodí do kostela nebo do jakékoliv jiné církve. Křesťan není ten, kdo si to myslí nebo si tak říká.
Křesťan je takový člověk, který patří Kristu. Kristus se stal jeho osobním spasitelem a Pánem a člověk má s Ním osobní vztah. Křesťan je ten, kdo se drží Bible a žije podle ní. Nestačí si poslechnout nějaké kázání a říci, že to bylo dobré. Bůh počítá skutky. Bůh chce vidět výsledky. Pokud člověk slyší kázání, ale nic to v něm nevypůsobí, žádnou změnu života, myšlení a charakteru, tak to nemá s pravým biblickým křesťanstvím nic společného. Místo toho je to jen prázdné náboženství. Křesťan je takový člověk, který patří do nějaké znovuzrozenecké církve, protože Kristus je hlavou a vedoucím takových církví a jedná v nich skrze své slovo. Je v těchto církvích nejvyšší autoritou.
Pokud čllověk je součástí církve, kde Kristus není nejvyšší autoritou, ale nejvyšší autoritou jsou dogmata nebo učení té církve či jiné knihy, tak tam nebudou praví křesťané, pouze náboženští lidé s představou, že jsou křesťané.
Tam, kde se vyučuje Bible, musí mít toto učení jednoznačné dopady do života člověka. Bible je živé a mocné Boží slovo, které dokáže život člověka úplně změnit, osvobodit ho od zlého a vytvořit člověku velmi dobrý a kvalitní život. Bible má moc člověka spasit, spasit jeho duši a vést jeho život do kvality a požehnání.