Věříš Bohu nebo mu nevěříš?
Víra v Boha má své aspekty a projevy, ketré jsou úplně jednoznačné a měřitelné. Když věřím Bohu, tak musím věřit v něco konkrétního, v konkrétní Boží vlastnosti nebo charakter.
K čemu se tedy vztahuje víra? Víra věří v to, že Bůh je dostatečně mocný a silný, aby se dokonale postaral o můj život a naplnil se mnou svůj plán, který je to nejlepší pro mě. Bůh mě totiž dokonale zná, On mě stvořil, a proto ví mnohem lépe než já, co je pro mě nejlepší a On to do svého plánu dal. A On má dostatečnou moc na to, aby to se mnou udělal.
Druhý aspekt víry je, že Bůh je dostatečně moudrý, aby věděl, jak a kdy to má udělat. On dělá věci vždy v ten pravý čas a tím způsobem, který je správný a dobrý. Když byl Ježíš Kristus tady na zemi, tak pokaždé volil rozličné způsoby např. uzdravování lidí. Bůh je moudřejší než lidé, proto On dokáže udělat vše moudře.
Třetí aspekt víry je ten, že Bůh mě miluje a dostatečně se chce se mnou zaobírat, chce mě zachránit a postarat se o mě. On to neudělá jen pro někoho, ale On to chce udělat pro každého. Bohu záleží na každém životě. Před Bohem není žádný člověk vyloučen z požehnání, jen pokud se nevyloučí sám. Ale i tak je Bůh připraven pomoci mu a zachránit ho.
Další aspekt víry je v to, že víra nejdříve věří a pak vidí výsledky. Nevíra chce nejdříve vidět, šáhnout si na to, a pak věří. Bůh zařídil věci obráceně. Tomáš si chtěl nejprve sáhnout na Ježíšovy rány, aby potom mohl uvěřit ve vzkříšeného Krista. Bůh mu to milostivě dovolil, ale vzápětí ho napomenul, aby nebyl nevěřící, nýbrž věřící, jelikož šťastní jsou ty, kteří nevidí, ale věří, a teprve potom vidí výsledky své víry.
Nevíra říká: "Bůh nemůže, nechce, možná chce jednat s někým jiným, ale ne se mnou, On mi nerozumí, neví, co mi je, nedokáže mi pomoci, nezvládne to, neví, jak to má udělat atd. Celá nevíra je ale jedna obrovská lež, která odděluje člověka od fantastického a úžasného, milujícího Boha, který je všemohoucí a vševědoucí.