Co byl hřích prvních lidí?
Hříchem prvních lidí byla neposlušnost vůči Božímu příkazu. Bůh stvořil pro člověka celý tento svět a umístil ho do zahrady Eden (ráj) a dal mu úkol, aby se člověk rozmnožil a naplnil celou zemi. V zahradě Edenu měl člověk dva úkoly - měl ji obdělávat a střežit před Božím nepřítelem ďáblem. Bůh dal člověku na jídlo všechny možné plody ze všech možných stromů, ale doprostřed zahrady umístil strom poznání dobrého a zlého a zakázal člověku, jíst ovoce tohoto stromu. Bylo to proto, že Bůh si ve své pravomoci ponechal toto rozpoznání dobrého a zlého a stejně tak i to, že bude člověku postupně ve svůj čas ukazovat a vysvětlovat, co je dobré a co zlé. Toto náleží pouze Bohu, protože Bůh zná člověka a ví, kdy je ten správný čas na to, aby člověku ukazoval co je dobré a co je zlé a Bůh zná také míru, kterou člověk snese, aby mohl tyto věci přijmout, pochopit je a zachovat se podle nich. To, co udělali první lidé, bylo neskutečně hloupé. Oni se rozhodli, že se odtrhnou od Boha a sami budou poznávat, co je dobré a co je zlé. Porušili tím Boží zákaz a sami jedli toto ovoce. Měli zůstat dál v závislosti na dobrém Bohu a důvěřovat mu, že On jim v ten pravý čas vše ukáže a vysvětlí. Měli pokračovat v tom, co Bůh doposud dělal. On za nimi chodil každý den a učil je. Ale oni se od Boha odtrhli. Výsledkem toho je obrovský zmatek, lidé nevědí pořádně, co je pravda, co je lež. Každý si myslí něco jiného. Mnoho lidí dělá velmi zlé věci v Božích očích, ale myslí si, že dělají věci dobré a správné. Ve světě vládne klam, sebeklam, podvody a lži, protože se lidé odtrhli od Boha a myslí si, že to sami zvládnou. Ale to je velký omyl. Poznání dobrého a zlého patří i nadále pouze a výhradně Bohu a Bůh lidem, kteří mu patří, to ukazuje a vysvětluje. Dalším problémem je míra tohoto poznání. Bůh ví přesně, kdy má tomu kterému člověku ukázat, co dělá dobře a co špatně. Lidé toto nevědí, takže druhým lidem ukazují jejich chyby a nedostatky ve špatný čas, jsou z toho rozbroje, hádky, zloba a trápení. Je to podobné jako když bychom čerstvě narozenému dítěti dali k jídlu řízek a bramborový salát. To by ho zabilo. Ale často lidé naservírují svým dětem nebo jiným lidem takové informace, které ty lidi také zabíjí a oni to nevědí. Jako se děti nemohou v každém věku dívat na stejné filmy, některé filmy jsou tak drastické, že to děti neunesou a jejich duši to poškodí, tak nelze v nepravý čas a v nepravé míře sdělovat lidem jejich chyby, nedostatky nebo hříchy. To nadělá velmi mnoho zla a škody. O dobrém platí to samé. Pouze Bůh ví, kdy má člověku ukázat nebo dát něco dobrého, aby to člověku bylo k užitku. Lidé dávají i dobré dary ve špatný čas. Nemohu dát svému patnáctiletému synovi k narozeninám auto. Jednak s ním neumí a nemůže jezdit a jednak nechápe vůbec hodnotu toho daru. Stejně i dobré rady musím dát, když vím, že to ten člověk pochopí a přijme a ne když to nepochopí a ještě to obrátí proti mě. Pouze Bůh má toto rozpoznání a lidé se to musí od Něj naučit, pokud chtějí žít dobrým životem a nechtějí druhým ubližovat.