Když se řekne Bůh, vybavím si kostel.
Ano, toto je obvyklá představa lidí o Bohu a kostelní mše je představa o bohoslužbě. Ale toto není pravda. Kostelní mše nevychází z Bible, ale z tradice a Boží slovo jasně říká, že Bůh nepřebývá v chrámech, udělaných lidskýma rukama, takže spojovat Boha, jeho aktuální jednání a jeho přítomnost s kostelem je přežitek. Lidé to dělají proto, že toto jim bylo předkládáno mnoho století a bylo jim tvrzeno, že toto je ta pravá bohoslužba. Ve skutečnosti pravá biblická bohoslužba vypadá úplně jinak než mše, nemá se mší nic společného, ani s atmosférou, která je v kostelech. V kostelech se nerealizuje živý vztah s Bohem, živá bohoslužba s působením Ducha svatého, ale náboženské rituály a obřady. Nic živého, nic aktuálního Božího. Pravá biblická bohoslužba probíhá v protestanských církvích, momentálně je největší Boží jednání v letničně - charizmatických církvích. Protestanské církve jsou ty, které se skrze reformaci oddělily od katolické církve, jelikož byla a je nereformovatelná a navrátily se zpět k Bibli - odtud ten název protestanská, čili opět pro testament, což je označení pro Starý a Nový zákon v Bibli. Pravá bohoslužba je naplněna velmi expresivní chválou, vyučováním Božího slova s aktuálním důrazem na praktický život, nadpřirozenými projevy Ducha svatého, uzdraveními, vysvobozeními, průlomy v různých oblastech života, napravováním života na základě přítomné Boží moci. Z každé bohoslužby odejde člověk se změněným životem, změněnými postoji, s větším poznáním Boha a porozuměním jemu a jeho vůli. Bůh nikdy neplánoval pro lidi prázdné náboženství, které se života člověka ani nedotkne, ale živý, osobní vztah s Bohem, s Boží přítomností, s porozuměním jemu a jeho slovu a s aktuálními Božími zásahy do života lidí, které život člověka připraví na nebeské království a na věčnost.