Proč Bůh stvořil člověka?
Bůh je čistá a bezpodmínečná láska. Bůh stvořil člověka jako objekt na lásku. Bůh je sám v sobě dokonalý a dostatečný, on nepotřebuje člověka, aby ho člověk nějak doplnil nebo aby mu člověk pomáhal. Bůh je dostatečně mocný a silný, aby naplnil všechny své plány sám, ale On je nechce naplnit sám. On stvořil člověka, proto, aby ho mohl zahrnout svoji láskou a dobrotou, aby tím úplně prostoupil jeho život.
A když člověk bude přijímat ničím nezaslouženou a nepodmíněnou Boží lásku, tak bude chtít tuto lásku Bohu opětovat a dobrovolně a velmi rád se stane jeho spolupracovníkem na uskutečnění Božích plánů na zemi. Ne, že by Bůh k tomu člověka potřeboval, ale Bůh sám se rozhodl, že dá člověku tuto možnost být Božím spolupracovníkem. Toto je milost pro člověka. Bůh se například rozhodl, že tady na zemi nebude jednat jinak než skrze člověka, skrze své služebníky. On může jednat s každým člověkem osobně bez prostřednictví člověka, ale nedělá to. Naopak dává svým služebníkům takovou důvěru, že si je používá, aby skrze ně mohl oslovit další lidi a zachránit je.
Důvod stvoření člověka je podobný jako když jsou dva manželé, kteří mají velkou lásku mezi sebou a produktem této lásky je jejich potomek. Manželé mají tolik lásky, že se chtějí o tuto lásku podělit se svým dítětem. Chtějí své dítě zahrnout touto láskou a chtějí, aby jejich dítě v této lásce vyrůstalo. Toto je zdravý postoj. Samozřejmě jsou i rodiče, kteří si pořídí děti, jen aby měly z nich peníze, aby jim děti pomáhaly nebo aby si v nich rodiče realizovaly své nenaplněné ambice. Ale ten správný motiv je ten, že dítě je produktem lásky a posléze rodičovskou lásku opětuje tak, že rodičům pomáhá a ve stáří se o ně postará.
U Boha je to také tak. On stvořil člověka na to, aby ho miloval a člověk opětuje tuto lásku tím, že Bohu slouží. Toto je správné a zdravé.