Proč Bůh zachránil zrovna jeho?
Bůh nechce zachránit jen někoho a jiného ne. Když mluvím o záchraně, mám na mysli tu věčnou záchranu, což je získání věčného života. Bůh chce zachránit všechny. Všichni lidé jsou ve stejné výchozí situaci. Všichni zhřešili, a proto nemají Boží přítomnost, neznají Boha, nemají s Ním vztah a nerozumí jeho vůli pro jejich život. Bůh tuto situaci ale už vyřešil - vydal svého syna Ježíše Krista za nás jako výkupné za naše hříchy. Ježíš zaplatil svým životem a potom ho Bůh vzkřísil z mrtvých. Možnost navrátit se zpátky k Bohu a naplnit jeho vůli pro svůj život může úplně každý, bez výjimky. Tou cestou je uvěřit v Ježíšovu obět a jeho zmrtvýchvstání a poddat se mu. To, v čem je rozdíl, je to, že Bůh každého člověka osloví v jiný čas a jiným způsobem. Nejběžnější způsob, jak se Bůh dotkne člověka a člověk vnímá, že by se měl obrátit k Bohu je ten, že se člověk dostane do církve, kde slyší kázané Boží slovo nebo mluví s nějakým spaseným křesťanem. Pak jsou i mimořádné způsoby setkání se s Bohem - někdo zažije třeba klinickou smrt nebo ho Bůh zachrání z nějaké mimořádně těžké situace. V těchto chvílích totiž každý člověk volá k Bohu o pomoc, i když je to úplný ateista. Apoštol Pavel se obrátil k Bohu tak, že uslyšel hlas z nebe a uviděl veliké světlo. K většině lidí ale Bůh mluví skrze kázání v církvi. Bůh zná člověka dokonale, a proto volí takový způsob a takový čas, na který dotyčný člověk zareaguje. Bůh volá člověka k sobě, aby ho zachránil, naplnil jeho život veškerým dobrodiním a naplnil jeho život tím fantastickým plánem, který Bůh pro každého jednoho člověka připravil. Proto rozumná odpověď člověka na Boží volání je, aby se člověk Bohu odevzdal a Bůh mu pomůže žít jeden skvělý, spokojený a šťastný život.