Podstatou této odpovědi je, že Bůh je svatý a že žádný hříšník se k Němu nedostane. K Bohu je možné se přiblížit pouze na základě oběti, která vyřešila otázku hříchu. Nejprve je potřeba odpustit hříchy člověka, což se děje pouze tak, že musela být obětována krvavá oběť, jelikož platí, že bez vylití krve není odpuštění. Celá starozákonní bohoslužba byla položena na obětování zvířat, jejichž krev umožňovala, aby byl přikryt hřích lidí a lidé tak mohli přistupovat k Bohu. Tato krev zvířat ovšem nemohla hříchy odpustit, úplně odstranit, pouze je přikryla. Oběť, která hříchy odpouští, je oběť Ježíše Krista na kříži, která se stala před 2 000 lety a jejíž platnost se vztahuje na minulost, přítomnost i budoucnost. Bůh říká, že tato oběť byla obětována jednou provždy, žádná jiná už obětována nebude. Tato oběť je stále platná a přináší ospravedlnění pro každého, kdo ji přijme. Tato oběť přivede k dokonalosti každého člověka, který ji věří. Kvůli této oběti Bůh vzhlédl na lidstvo a konstatoval, že pouze tato oběť je dostatečná na to, aby Bůh každému člověku odpustil jeho hříchy a dal mu věčný život. Pouze na základě této oběti lze přistoupit k Bohu a navázat s Ním osobní vztah. Jiná cesta k Bohu nevede. K Bohu nelze přistoupit na základě obřadů nebo rituálů. Obřady a rituály uvedou člověka do náboženství, ale nikoliv do osobního spasitelného vztahu s Bohem. Ježíšovu oběť už nelze zopakovat. Na člověku je, jestli ji přijme nebo odmítne. Ježíš neobětoval sám sebe kvůli sobě, ale kvůli hříšným lidem, aby jim otevřel cestu do nebe, proto je tato oběť zástupná a platná pro každého. Prakticky to znamená, že člověk přijme tato fakta o Ježíši Kristu, vyzná to svými ústy a odevzdá svůj život Bohu, aby Bůh jeho život spravoval a vedl. Poté se musí dostat do společenství stejně smýšlejících lidí, čili do církve a zařizovat svůj život podle Božího slova. Bůh je živý a vede člověka velmi praktickým a konkrétním způsobem životem a připravuje ho na život po smrti v nebeském království.