Za jakých podmínek přijme Bůh člověka do nebe?
Lidé si myslí, že Bůh je přijme, když budou dobře žít, nebudou nikomu ubližovat, budou věřit v existenci Boha, budou dodržovat některé příkazy nebo zákazy a hlavně se budou snažit. Ale to není pravda. Toto je podstata náboženství - snažit se žít co nejlépe, abych si zasloužil nebe. Bůh má úplně jiné podmínky. Každá lidská snaha zasloužit si spasení je předem odsouzena k zániku. Bůh nepřijme žádné lidské snažení žit dobře. Bůh nepřijímá člověka na základě zásluh, ale na základě víry. Boží slovo říká- Toliko věř ba budeš spasen ty i tvůj dům. Hlavní podmínkou spasení je tedy víra, ale ne pouhá víra v existenci Boha, protože tomu věří kdekdo a žádné změny to v jeho životě nevypůsobí. Bůh očekává víru jednak v osobu jeho syna Ježíše Krista jako spasitele a Boha a jednak víru v jeho slovo a potom jednání na základě této víry v slovo. Z toho plyne jednoduchá věc, a sice, že člověk musí nejprve slyšet slovo - čtené nebo kázané, musí mu porozumět a potom ho zrealizovat. Boží slovo je samozřejmě Bible, takže aby mohl člověk věřit, musí být tam, kde se může setkat s Božím slovem, kde se Bible vysvětluje a vyučuje. Potom vezme to slovo, které slyšel a jednoduše ho naplní. Tento způsob života je před Bohem správný. Samozřejmě, že je potřeba zachovávat každé slovo, kterému mi Bůh dá porozumět. Nemohu si vybírat jen to, co se mi líbí nebo hodí. Přikázání Věř se vztahuje na celou Bibli. Takže Boží cesta pro člověka je vlastně taková, že Bůh převezme iniciativu a skrze slovo vede člověka k tomu, co má člověk dělat a člověk se tomu podřizuje. Naopak náboženství se snaží nanutit Bohu snahu a iniciativu člověka, ale toto Bůh nikdy nepřijme. Bůh je stvořitel a člověk je stvoření. Bůh určuje podmínky a člověk má tu milost se těmto podmínkám poddat, přizpůsobit se jim. Člověk si nemůže stanovovat podmínky sám a pak nutit Boha, aby je akceptoval. Nelze předložit Bohu nějaké lidské skutky a chtít, aby mě Bůh za ně vzal do nebe. Pokud člověk věří Bohu na základě slova, realizuje to slovo, tak Bůh se stará o to, aby člověka tak změnil zevnitř ven, tak změnil jeho jednání, mluvení a skutky, aby byl člověk připraven vstoupit do nebeského království. Toto je spolupráce Boha s člověkem, kde hlavní slovo má Bůh a člověk to vše od Boha přijímá a naplňuje. Z toho jednoznačně vyplývá, že do nebe se nedostane člověk, kterého Bůh skrze své slovo nemění a nepřipravuje a který nepřijal Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána.