Hřích je zlý, ale mně se líbí.
Mnoho lidí uvažuje tímto způsobem. Mají povědomí, že to, co dělají, není dobré a správné. Možná si i uvědomují, že jim nebo jejich okolí to škodí, přesto se toho nechtějí vzdát. Prostě mají rádi hřích a je jedno, jestli se jedná o alkohol, kouření, nevěru, zlobu, nenávist, pomluvy, krádeže nebo jakékoliv jiné hříchy. Pravda je, že pokud je Bůh neusvědčí z těchto hříchů, nemají šanci se z nich dostat. Takže první věc je, že Bůh člověka z hříchu usvědčí, člověk pochopí, že to, co dělá, je zlé. Druhá věc je, jestli to člověku nevadí a chce hřešit dál nebo se toho chce zbavit. V tomto druhém případě je tu připravena Boží pomoc, jelikož hřích je silnější než člověk a člověka přemůže, ale hřích není silnější než Bůh. Naopak Boží syn Ježíš Kristus každý hřích porazil a má moc ho člověku odpustit, pokud ho o to člověk upřímně požádá. Hříchu se dá zbavit s Boží pomocí úplně. Jedním ze způsobů může být i velmi silná vůle, čili rozhodnutí, že se toho zbavím za každou cenu a člověk skutečně zvítězí. V mnoha případech je to ale tak, že bez přímé Boží pomoci není dlouhodobé řešení - není celý život, zbavený hříchu. Silná lidská vůle porazí hřích v jedné oblasti, ale v ostatních už ne. Bůh řeší celou podstatu hříšného způsobu života a z tohoto způsobu hříšného života člověka vysvobozuje. Nejprve Bůh odstraní ze života člověka nadvládu prvotního dědičného hříchu pocházejícího od prvních lidí a potom odstraní ze života člověka jeho osobní hříchy. Když lidé chtějí hřešit, líbí se jim to a nechtějí s tím nic dělat, je to jejich rozhodnutí, ale je potřeba počítat s plnými důsledky tohoto hříšného způsobu života, což je v konečném důsledku Boží hněv, vězení v pekle, trest v pekle a posléze plné odsouzení do zatracení, čili definitivní ztráta možnosti žít věčně a dobře. Bůh dává každému člověku dar - dává jim Spasitele, který jeho hříchy odpustí. Kdo chce hřešit, odmítá tento Boží dar a právem si zaslouží trest.